Herpes virus

Herpesvirová infekce psů je akutní virové onemocnění způsobující náhlý úhyn sajících štěňat nebo postižení respiračního ústrojí. Dále u starších zvířat (dospělých) může vyvolat poruchy reprodukce - aborty!
Herpesviry přednostně napadají epitele, a to hlavně respiračního a reprodukčního ústrojí. Herpesviry také velice často vyvolávají skryté nebo přetrvávající infekce.
Štěňata se infikují ještě v děloze v období virémie březí feny. Další možností je nakažení během porodu feny nebo později přes infikované sekrety z porodních cest.
Pro prognózu a průběh infekce je velice důležitá doba infikování štěňat. U štěňat infikovaných do stáří 7 dnů je vysoká nemocnost a úmrtnost. Infekce probíhá jako celkové onemocnění a končí smrtí. Často jsou to štěňata od matek s nízkými nebo negativními hladinami protilátek. U štěňat nakažených ve stáří 2-3 týdnů může infekce probíhat i skrytě. U štěňat starších jednoho měsíce je nemocnost velice malá a úmrtnost téměř nulová.
Starší zvířata se infikují většinou oronazální (ústy, nosem) cestou. Infekce se většinou neprojeví, a je histologicky pozorován lehký zánět dýchacích cest. Takto postižená zvířata žijí s tímto virem v rovnováze a nejeví známky onemocnění. Pokud je však zvíře ve stresu nebo pod neuváženou terapií kortikoidy, může dojít k rozšíření virů po těle a následné infekcí plodů v děloze.
U březích fen se může projevit potrat mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů. Když jsou štěňata donošena, jsou neživotná .
Novorozená štěňata vykazují nespecifické příznaky celkového postižení (deprese, anorexie, výtoky z očí, a přitom průběh je bezteplotní). Příznaky se rychle zhoršují, a do 12-48 hodin dochází k úhynu.
U starších štěňat a dospělých psů se objeví příznaky později. Po 4-6 denní inkubační době dochází k mírné infekci horních cest dýchacích (zvýšená teplota, malátnost, nechutenství, zánět spojivek a sliznice nosní) občasně i ke zvracení.

Diagnostika: Klinický nález není specifický a nepostačuje k určení diagnózy. Diagnostika je založena na průkazu viru (metoda PCR). U starších štěňat jde provést opakované vyšetření krve na protilátky.

Terapie : U novorozenců bývá terapie neúčinná, protože onemocnění je velice rychlé . V případech mírnějších se lze pokusit aplikovat intaperitoneálně 1-2 ml séra, a to od matek vakcinovaných nebo prokazatelně pozitivních.
Štěňata nejsou schopna do stáří asi 2 týdnů dostatečně udržovat svou teplotu a vzhledem k tomu, že viru se daří při 35-36°C je možné ovlivnit průběh onemocnění hlavně zvýšením teploty prostředí alespoň na 36-37,7 při vlhkosti 45-55%.

Prevence: Na vakcinaci panuje spíše pesimistický názor . Velice vhodné je separovat jednotlivé feny tři týdny před porodem a tři týdny po porodu, protože infekce získaná od jiných psů v tomto období je nejčastěji příčinou úhynů sajících štěňat. MVDr.Pavel Galko