Tetanus

Původ: Tetanus je prudké infekční onemocnění nervového systému. Původcem tetanu je bakterie Clostridium tetani, která je rozšířena nejčastěji ve vlhké, hnojené půdě, ale také jej lze nalézt v trusu řady domácích zvířat. Spory tetanu se běžně nacházejí i v domácím prostředí, v prachu a jiných nečistotách. Tato nemoc se vyskytuje na celém světě, v některých oblastech však častěji. U psů byla prokázána plemenná a věková dispozice a také sezónní výskyt.

Způsob nákazy: Tetanus vzniká po poranění, které může být i velmi nepatrné. Rána může být znečištěna hlínou nebo jiným materiálem, ve kterém jsou spory tetanu obsaženy. K onemocnění dochází tehdy, vniknou-li spory tetanu do rány, tam se bez přístupu vzduchu množí a produkují toxiny, které se krevní cestou zanášejí k nervové tkáni. Nejčastěji onemocní štěňata v době výměny chrupu, tedy ve stáří 3 - 7 měsíců, kdy spory do těla vnikají ústní dutinou. Nejvíce náchylné plemeno k tomuto onemocnění je německý ovčák, co se týče sezónního výskytu, je nemoc nejvíce pozorována v letních a podzimních měsících. K rozšíření tetanu také přispívají špatné hygienické podmínky.

Příznaky: Inkubační doba tetanu je 5 - 10 dnů. Při poranění na hlavě bývají příznaky patrné většinou dříve. Postižení se projevuje tuhnutím končetin, topornou chůzí, napjatým držením krku, problémy s polykáním, ocas bývá odtažen od těla nebo natočený do strany a pes má potíže při uléhání a vstávání. Později se dostavují křeče jednotlivých svalových skupin. Typickým příznakem je také nepřirozené postavení uší, zvrásněná kůže na čele a protažení ústních koutků. Zvíře je plaché, naříká a na zvukové, světelné či dotykové vjemy reaguje přechodem do křeče. K úhynu dochází zadušením, v důsledku křečí svalů bránice a hrtanu. Průběh tohoto onemocnění může být velmi prudký, k úhynu může dojít během 1 - 2 dnů nebo může být průběh delší, 1 - 2 týdny, pak bývá obvykle větší šance na uzdravení.

Léčba: Léčba tetanu je většinou velmi obtížná a časově i finančně náročná, a často není příliš úspěšná. Většinou je zapotřebí hospitalizace psa na dobu 1 - 3 týdnů. Veterinární lékař podá psovi sérum proti tetanu, které má význam pro neutralizaci toxinů, které ještě nepronikly do centrální nervové soustavy. Dále se podávají antibiotika a sedativa, a je také zapotřebí provést chirurgické ošetření místa, odkud infekce do těla vnikla, pokud se však poranění podaří nalézt. Hospitalizace psa je potřebná k zajištění intenzivní ošetřovatelské péče. Úspěch léčby by se měl projevit v průběhu jednoho týdne tím, že se uvolňují křeče, k úplnému uzdravení je však zapotřebí často 3 - 4 týdnů. Po prodělané nemoci se vyvíjí imunita, která brání opakování nemoci.

Prevence: Prevence spočívá v důsledném chirurgickém ošetření a dezinfekci poranění, u kterých je riziko infekce. V období výměny chrupu je vhodné zabránit štěňatům v okusování předmětů, které by mohly být kontaminované sporami tetanu, jako např. klacky, které jsou vytažené z bahna, kameny apod. U plemen, citlivých k infekci, je vhodné provést vakcinaci.

Očkování: Vakcinace proti tetanu se neprovádí běžně, je však možné si u veterinárního lékaře toto očkování vyžádat. Vakcinace by měla proběhnout u plemen zvláště citlivých k tomuto onemocnění, nejvíce náchylný je německý ovčák, jehož očkování by se mělo stát pravidlem. Toto nadstandardní očkování se provádí u štěňat od tří měsíců věku.