Nemoci pohybového ústrojí


Záněty svalů, kloubů a šlach

Patří k nejčastěji se vyskytujícím onemocněním pohybového aparátu. Mohou se vyskytovat samostatně, ale často se navzájem kombinují.

Příčiny:

K nejčastějším příčinám patří mechanická traumata, přechod zánětu z okolní tkáně, celkové infekční onemocnění organizmu nebo následná infekce po zranění. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přepětí organizmu.

Klinický obraz:

Obecně se objevuje silná bolestivost, otok a teplota postiženého místa, kulhání, neochota k pohybu a porucha funkce.

Dysplazie kyčelních kloubů

Jedná se o poměrně frekventované a sledované onemocnění hlavně u velkých plemen psů.

Příčiny:

Dysplazie kyčelních kloubů je nemoc vrozená a dědičná. Kyčelní kloub u zdravého psa je kulový kloub, ve kterém se otáčí hlavice stehenní kosti. Hlavice zapadá ze dvou třetin do kloubní jamky. Kloub zpevňují vazy a šlachy. U dysplazie se řádně nevytvoří kloubní jamka, která zůstává plochá v protáhlejší a kloubní hlavice do ní nezapadá. Kloubní hlavice může být také svarově změněná. Při těžších formách dochází k úplnému vysunutí kloubní hlavice z kloubní jamky. Časem se této změně přizpůsobí i šlachy, vazy a svaly a může nastat trvalá deformace. Podle intenzity deformace se rentgenologicky rozlišují 4 stupně dysplazie. Dysplazie nemusí postihovat oba kyčelní klouby současně.

Klinický obraz:

Závisí na stupni postižení. U lehkých případů nemusí být přítomny žádné klinické příznaky. Těžší postižení se projevují například kolísavou chůzi, snadnější unavitelností a neochotou k pohybu, potížemi při chůzi do schodů, kulháním, odlehčováním postižené končetiny, případně i bolestivostí.

Zlomeniny kostí

Při zlomeninách kostí dochází k úplnému nebo částečnému porušení jejich celistvosti.

Příčiny:

Nejčastěji jsou to mechanická poškození, uplatnit se mohou i poruchy v mineralizaci kostí a kostní nádory.

Klinický obraz:

Porucha funkce a bolestivost, otok, neobvyklá pohyblivost, uchem slyšitelné zvuky při tření zlomených kostí o sebe, tvorba podlitin, změna teploty tkáně v místě zlomeniny.

Křivíce (rachitis)

Jedná se o metabolickou poruchu, která postihuje zejména mladé kategorie psů, a to především velkých a intenzívně rostoucích plemen.

Příčiny:

Příčinou rachitidy je nedostatek vápníku a fosforu v krmné dávce nebo nepoměr v příjmu mezi nimi, případně porucha v jejich vstřebávání a zabudovávání do organizmu při současném nedostatku vitamínu D. Na vzniku onemocnění se též může podílet porucha žláz s vnitřní sekrecí (příštítná tělíska) a chronické onemocnění střev a ledvin. Dále se uplatňuje překrmování štěňat převážně rostlinnou potravou (alkalizace žaludeční šťávy a. následná nemožnost dostatečného uvolnění vápníku z potravy pomocí kyseliny solné) a nedostatek slunečního záření (nemožnost syntézy vitamínu D, nutného pro ukládání minerálních látek). Příčinou může být i masivní parazitární invaze (škrkavky).

Klinický obraz:

K prvním klinickým příznakům patří tzv. zvrácené chutě (lízání podle a stěn, požírání vlastních výkalů a cizích předmětů). Dále se objevuje neklid a trávicí poruchy. Při delším postižení se hlavní změny objevují na kostech dochází k jejich měknutí a deformaci (dlouhé kosti končetin), nápadné zduření kloubů a tzv. rachitický růženec v místě spojení žeber s žeberní chrupavkami. Dochází k opožděnému růstu, zvířata se obtížně pohyb a v těžších případech se objevuje bolestivost kloubů. Velmi vzácně dochází ke zpomalení či horšímu vývinu chrupu.

Artróza

Artróza ( Osteoartritis, osteoartróza, OA ) je velmi častým , bolestivým a omezujícím stavem u zvířat i u jejich majitelů. Klinické změny, průběh onemocnění, stejně tak jako terapie je lidí a psů vysoce srovnatelná. Podle odhadů jen v USA je tímto onemocněním postiženo v průběhu života přes 20 milionů psů a 13 milionů koček, což odpovídá jednomu zvířeti ze čtyř nebo pěti. Téměř každý člověk zná někoho, kdo je postižen následky osteoartritis kyčlí. Ne jinak je tomu u psů.

Následky osteoartritis

Typickým příkladem je pondělní ranní ztuhlost, která následuje po neobvyklé tříhodinové procházce s pětiletým psem, který tráví většinu týdne tak, že pouze čeká na Váš příchod ze zaměstnání. Každému z majitelů se proto může stát, že klinické příznaky OA nerozpozná, nemusí se ani jednat o méně zkušeného chovatele. Záleží jen na dostupnosti psa ( chován doma nebo u rodičů ), Vaší profesionální vytíženosti, životním stylu, všímavosti a pozorovacích schopnostech. Stejně tak tuto skutečnost ovlivňuje i povaha psa. 
Naskýtá se příklad, kdy při stejném postižení obou loketních kloubů pes neodlehčuje ani jednu z končetin a nemusíte tak rozpoznat příznaky ztuhlosti ani mírné bolestivosti. Je nutné si také uvědomit, že u psů s OA, založené na vývojových změnách ( dysplazie kyčlí nebo loktů ), se mohou první příznaky objevit až ve věku tří let, přestože proces OA začal již o rok dříve. Častou změnou, které si jako majitel všimnete snadno, je změna v chování zvířete ( odlišnost od očekávaného normálního chování u zdravého psa ). Pes je v takovém případě méně ochotný nebo vyžaduje méně pohybu. V mnohých případech však zaznamenání těchto prvních příznaků tak snadné není, protože je vnímáme ve spojitosti se stárnutím psa a se zvýšením jeho tělesné hmotnosti, které často považujeme za normální. Dalším příznakem, kterého si lze všimnou dobře, bývá neschopnost chůze po schodech a neschopnost naskočit do auta.
Ztuhlost, kulhání a změny v chování často vedou k narušení Vašeho vztahu se psem. Může se stát, že přestanete mít v oblibě časté a dlouhé procházky a hru se svým psem. V dnešní terminologii pro označení vztahů je tento stav označován jako “méně kvalitní“ čas strávený se zvířetem. Dochází při něm ke zjevnému narušení svazku mezi majitelem a psem, což může v krajním případě vést ke kompenzačnímu chování ze strany majitele, jako je např. podávání většího množství krmiva nebo pamlsků zvířeti. Tím začíná bludný kruh, pes je nadbytečně přikrmován, čímž dochází k nadváze, která ještě zhoršuje stav a příznaky OA.

 Prevence osteoartritis

Nejdůležitějšími faktory prevence OA je:

 Optimální tělesná hmotnost

Na riziko rozvoje OA má tělesná hmotnost významný vliv. To je velmi důležité pro prevenci. Během Vaší první návštěvy se štěnětem v ordinaci by Vás měl veterinář kromě všeobecného vyšetření, odčervení a vakcinace poučit o významu rychlosti růstu a udržení podílu svaloviny u rostoucího štěněte. Pro nezkušené majitele je vhodné přistoupit na návrh pravidelných kontrol v ordinaci během prvního a kritického roku života psa. Mnoho majitelů nemá jasnou představu o optimální tělesné kondici svého rostoucího štěněte, a obraz štěňat, se kterými se kolem sebe setkávají, bývá často postižen určitým stupněm nadváhy a nevhodné rychlosti růstu. 

Výživa a příjem vápníku

Dalším důležitým faktorem, který má vliv na vývoj kloubů, je celkový denní příjem vápníku v období rychlého růstu štěněte. Nyní je již známou skutečností, že příjem velkého množství vápníku ( přesahující množství potřebné pro normální pevnost kostí ) během prvních šesti měsíců života zvyšuje frekvenci a závažnost onemocnění kloubů. Snížení denního příjmu vápníku u rychle rostoucích štěňat velkých a obřích plemen a poskytnutí speciální stravy s relativně nízkým obsahem vápníku ( ve vztahu k energii ) minimalizuje rozvoj onemocnění kloubů. 
Nutnosti zkrmování speciálního a kvalitního krmiva uzpůsobeného potřebám rychle rostoucích štěňat by si měl být vědom každý majitel štěněte velkého nebo obřího plemene, a to již před pořízením štěněte. Dodržením těchto zásad je podpořena i prevence OA.