Onemocnění nervového systému

Ceroidní lipofuscinóza

Ceroidní lipofuscinóza je zřídka se vyskytující onemocnění nervového systému, které bylo diagnostikováno v roce 1980 u border kolií, ale může postihovat i jiná plemena psů. Další případy byly zjištěny u plemen saluka, anglický setr, kokršpaněl, jezevčík, ale i u jiných druhů zvířat, jako např. u hovězího dobytka,ovcí a siamských koček. U člověka se podobné onemocnění nazývá Battenova nemoc.
Toto onemocnění je dědičné, ale není nakažlivé. Postižení jedinci /u psů/ vykazují příznaky onemocnění až ve věku 15-18 měsíců. Již ve stadiu plodu existuje metabolický defekt, způsobující hromadění odpadového produktu lipofuscinu v nervových buňkách. Mozkové buňky mají velmi malý prostor pro ukládání produktů metabolismu a příznaky se počínají objevovat, když nahromaděný lipofuscin tlakem narušuje a ničí nervové buňky.

Příznaky onemocnění pak jsou:
- bezdůvodné projevy strachu ze známých osob či prostředí a poruchy zraku
- abnormální držení těla, nejistota pohybu
- dementní chování,hyperaktivita, zuřivost

Onemocnění rychle postupuje a nemocní jedinci se nedožívají více než 2,5 roku. Léčba tohoto onemocnění neexistuje. Do současnosti neexistují vyšetření, která by prokázala, který pes onemocnění zdědil, nebo je nosičem defektního genu. U pacientů podezřelých z tohoto onemocnění jej lze prokázat biopsií mozku. Diagnózu potvrzuje pouze pitva.
Dle současných poznatků je dědičnost tohoto onemocnění autosomálně recesivní, z čehož prakticky vyplývá, že:
- mohou onemocnět bez rozdílu psi i feny
- chovný pes i fena musí být buď nosiči defektního genu nebo být nemocní
- krytí zvířetem, které je nosičem genu na čisté zvíře /není nemocné ani nosič/, způsobuje rozšíření potomků nosičů genu v populaci.
Ve státech, kde se toto onemocnění vyskytuje jsou tyto případy sledovány a v rámci zdraví populace jsou prováděna opatření k vyřazení případných nosičů z chovu. Dle mých informací se u nás toto onemocnění nevyskytuje.

Epilepsie

Epilepsie je onemocnění nervového systému. Vliv dědičnosti není zatím zcela prozkoumán, přesto se ví, že existují plemena psů (i koček), která touto poruchou trpí častěji. Mezi tyto plemena patří  třeba pudl, německý ovčák, ale i jezevčík.
Co to znamená epilepsie? Lidově řečeno ,,křeče", které vznikají nadměrným drážděním nervových buněk způsobeným nadměrnými elektrickými výboj. Jde tedy o funkční poruchu mozku. Epilepsii lze získat i v průběhu života, zcela bez vlivu genetické výbavy jedince. Může to být následek vrozené anatomické vady hlavičky, hydrocefalu (vodnatelnosti), proběhlého zánětu mozku hlavně virového původu (psinka), špatnou jednostrannou výživou s nedostatkem určitých vitamínů, růstem nádoru v nervovém systému, postupnou degenerací i náhlým mozkovým infarktem. Častou a zrádnou příčinou bývají i zpočátku nevinně vypadající úrazy hlavy po rvačkách nebo autoúrazech, kdy se pacient uzdraví poměrně rychle ze samotného úrazu a až za poměrně dlouhou dobu (měsíce) se objeví první příznaky epilepsie.
Typický záchvat vzniká náhle a trvá několik minut, ale může proběhnout i během vteřin.Po záchvatech bývá opět typické podobné zotavování z nich. Trvá to několik minut, po těžším průběhu, nebo u starších pejsků i několik hodin. Nepočůrali-li se již během záchvatu, obvykle se jim to brzy stane (někdy se bez vůle i pokálí). Jsou velmi unavení, takže na nějaký čas usnou, a pokud ne, tak jsou zmatení, dezorientovaní, jakoby dočasně slepí nebo hluší. Z prožité námahy mají náhle hlad a žízeň. I přes poměrně nehezky vypadající záchvat patří epilepsie mezi onemocnění, která lze po správné diagnóze a svědomitém přístupu majitele poměrně spolehlivě řešit. Je vhodné navštívit veterináře již po prvním proběhlém záchvatu a poctivě mu popsat nejen samotný průběh záchvatu, ale i vše, na co se bez zdánlivé souvislosti s případem bude ptát. Bude-li stanovena diagnóza epilepsie, určí se pejskovi vhodný lék (tabletky), který majitel pravidelně podává a nesmí svévolně měnit ani vynechat, protože by hrozilo akutní nebezpečí těžko zvládnutelného záchvatu. Pokud má pes několik záchvatů za sebou nebo alespoň dva za den, je nutné okamžitě navštívit veterináře.
JEKÉKOLIV VÝKYVY A ZMĚNY TYPU A DÁVKY MEDIKAMENTŮ JSOU NEŽÁDOUCÍ A MOHOU VÉST K TĚŽKÝM A OBTÍŽNĚ KONTROLOVATELNÝM ZÁCHVATŮM. PŘI LÉČBĚ EPILEPSIE JE DŮLEŽITÉ UDRŽOVAT STÁLOU HLADINU MEDIKAMENTU V KRVI JEDINCE. TOHO LZE DOSÁHNOUT POUZE PRAVIDELNÝM OPAKOVANÝM PODÁVÁNÍM. JEDNO VYNECHÁNÍ DÁVKY MŮŽE MÍT NEPŘÍJEMNÉ NÁSLEDKY.

Zánět mozku a míchy

Jde o poměrně vzácné onemocnění, obvykle akutně probíhající.

Příčiny:

Podle původu se záněty mozku a míchy rozdělují na infekční (bakterie, viry a neinfekční (parazité, otravy, poranění lebky) apod.

Klinický obraz:

Do klinického obrazu patří změny chování, excitace až otupělost, nefyziologické postoje, křeče a obrny, záškuby svalových skupin, poruchy v reakci zorniček apod. Klinické projevy se dále liší v závislosti na lokalizaci, velikosti a charakteru zánětu.

Otřes a zhmoždění mozku a míchy

Příčiny:

Příčinou otřesu mozku a míchy je silný mechanický inzult (úder, náraz na hlavu, pád apod.), kdy nedochází k makroskopicky zjistitelným změnám v mozkové tkáni. Při zhmoždění mozku, které vzniká ze stejných příčin jako otřes mozku, dochází k makroskopicky viditelným poškozením mozková tkáně.

Klinický obraz:

Psychické deprese a svalová slabost, potácení, nekoordinace pohybů, v těžších případech mdloby až bezvědomí. Svalové záškuby až křeče, u psů zvracení. Objevuje se též bezděčné močení a kálení. V lehčích případech dochází k nápravě stavu za několik hodin až dnů. V těžších případech trvá postižení mnohem déle a můžou zůstat trvalé následky.